Tomáš Janča poskytl rozhovor Hospodářským novinám
Tomáš Janča, výkonný ředitel CMC Graduate School of Business poskytl rozhovor Hospodářským novinám
Náš přední ekonomický deník Hospodářské noviny otiskl 9. května 2011 rozhovor s ředitelem CMC Graduate School of Business.
Pan ředitel Tomáš Janča v něm popisuje současný stav na českém trhu MBA škol. Zmiňuje velmi rozdílnou úroveň nabídky a poukazuje na mezinárodní akreditace AMBA, AACSB a EQUIS, jako známku kvality MBA vzdělávání. Na českém trhu se pouze čtyři MBA školy mohou pochlubit jednou z těchto akreditací a CMC je jednou z nich.
Přepis rozhovoru:
Titul MBA v Česku smí nabízet prakticky kdekdo. Kvalitních škol je tu maximálně pět.
Než se stal ředitelem CMC Graduate School of Business v Čelákovicích, vedl Tomáš Janča střední firmu s obratem 60 milionů korun. Podařilo se mu úspěšně zrestrukturalizovat Výzkumný ústav pletařský Brno a jako krizový manažer pracoval pro banky i soukromé investory. I díky této zkušenosti si troufl na post ředitele CMC Graduate School of Business v Čelákovicích, které se dostalo v 2008 do systémových problémů. Tomáš Janča je ve funkci ředitele dva a půl roku a chce obnovit prestiž nejstarší české instituce poskytující vzdělání manažerům.
HN: V roce 2008 došlo v CMC k nepopulárním změnám. Museli jste redukovat náklady a ze 62 pracovníků jich zůstalo 46. Co se stalo s institucí, která měla od začátku podporu americké vlády a předních českých institucí?
Nebylo to tak, že by problémy přišly zčistajasna až v roce 2008. Byly to problémy, které měla celá organizace jako celek. Šlo o to, že institut obecně prospěšné společnosti, který CMC mělyo, nejasně vymezoval hospodářské cíle. Musíme se vrátit na začátek do roku 1991, kdy měla společnost CMC status nadace a zakladatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Pittsburgská univerzita. V roce 1998 ale došlo k trasformaci vynucené zákonem. Nadace se musela změnit na obecně prospěšnou společnost, a tak už v samotném základu bylo založeno dost problémů, které pak nebyly řešeny. Probíral jsem se celou historií, prošel všechny výsledovky, výroční zprávy... Problémy vygradovaly až do situace, kdy bylo nutné přistoupit po určitou dobu ke krizovému řízení.
HN: Co jste považoval za nejnaléhavějšíl?
Především se musely postavit všechny činnosti této organizace na základě přesného rozpočtování. Nebylo možné pokračovat v činnostech, které byly dlouhodobě ztrátové. Museli jsme přemýšlet, jak nadále dotovat neziskové činnosti z těch ziskových. Samozřejme nás v roce 2008 a 2009 zasáhla i finanční krize. Vzdělávání bylo zvláště v Evropě jednou z oblastí, kde firmy začaly významně šetřit.
HN: Myslíte, že doba, kdy manažeři dostávali běžně placené MBA studium jako firemní benefit, už je definitivně za námi?
Nepochybně. Trh se vzděláváním prochází v celé Evropě restrukturalizací. Mohu srovnávat s tím, co se děje ve Spojených státech, kde krize probíhala rozdílně, a zájem o MBA rostl. Jako nový management jsme se tedy snažili, abychom zavedli vzdělání, které by bylo zdravou kombinací amerického a evropského přístupu. Jako partnera jsme oslovili Maastrichtskou univerzitu a domluvili se v roce 2009 na spolupráci.
HN: Jenže jste zároveň přišli o partnera, který měl ve světě velmi prestižní akreditaci, a to DePaul University...
Ten problém je hlubší. V roce 2009 proběhla tiskem informace, že tato univerzita s námi ukončila spolupráci. V roce 2008 jsme se zavázali uhradit část dluhu. Přestože jsme splnili všechny podmínky, DePaul radikálně ukončila spolupráci, což poškodilo kredit CMC. V okamžiku, kdy jsme se dovolávali dodržení dohod, jsem se dozvěděli, že některá rozhodnutí byla učiněna nekompetentními lidmi. Díky naší iniciativě se však podařilo, aby studenti MBA, kteří navštěvovali otevřenou kohortu obdrželi diplom z DePaul.
HN: Jak se mají manažeři orientovat v tom, kdo je solidním poskytovatelem MBA, když jich v Česku je už kolem pětadvaceti?
Máme objektivní kritérium, a tím je akreditace programu a kvalita diplomu. Institucí, které mají prestižní akreditaci MBA, je v Česku maximálně pět. Mezi ně patří Anglo-American University, Pittsburgská univerzita, ale i Čelákovice, protože z hlediska akreditací existují tři respektované celosvětové akreditace: AMBA, AACSB a EQUIS. Pouze školy s alespoň jednou z těchto akreditací nabízejí plnohodnotné studium MBA. CMC je jednou ze čtyř škol na českém trhu, které do této skupiny patří.
HN: Mnozí kritici tvrdí, že došlo k určité devalvaci titulu MBA. Souhlasíte s tím?
České zákonodárství neukotvilo titul MBA jako akademický, takže program není nutné akreditovat na ministerstvu školství. Takže školu, která poskytuje MBA, si může v Česku otevřít každý. Rozdíl mezi kvalitními a těmi ostatními je právě v již zmíněných akreditacích. Je třeba, aby se i manažerské vzdělávání dostalo do standardního systému oficiálního vzdělávání.
HN: Kdy a pro kho mohou být studium a titul skutečnou pomocí v kariéře?
Jsou užitečné pro každého, kdo se dostane během profesního vývoje do pozice, kdy potřebuje širší znalost managementu. Dostane se na určitou úroveň a najednou zjistí, že má třeba slabou znalost v jiné oblasti. V USA se pořád vsází na úzkou specializaci - tam třetina manažerů nemá ani univerzitní vzdělání. Takže v určitý okamžik si musí člověk doplnit vzdělání, pokud chce být špičkový manažer. V tom je MBA neocenitelným nástrojem.
HN: Kvalitu školy dělají především profesoři. Kdo učí na vaší škole?
Podařilo se nám vytvořit unikátní mix profesorů, z nichž část je z Masstrichtské univerzity, část ze Států a někteří z Česka. Snažíme se o pestrost. Mezi profesory jsou třeba John Ahern z DePaul University, Jaroslava Halíky z Fakulty mezinárodních vztahů, Tomáš Šalamona z Fakulta informatiky a statistiky VŠE. Za Maastricht School of Management třeba Arthur Sybrandy, Bob de Wit a desítky dalších odborníků.
HN: Na co se soustředí MBA studium v Čelákovicích?
Chceme, aby rozměr studia byl evropsko-americký, potažmo globální. Poskytování MBA má výhody i rizika. V Česku jsme limitováni velikostí určitého segmentu. Se všemi partnery, se kterými jednáme, máme domluveno, že minimálně jeden studijní modul musí probíhat v zahraničí. Poskytujeme víkendové studium, které zabere dva roky a stojí mezi 300 až 450 tisíci korun podle kurzu eura. Záleží i na splátkovém režimu.
HN: Na MBA je kromě studia samotného zajímavý také cenný networking. Jak jej podporujete?
Začali jsme pro absolventy pořádat „alumni eventy“. Pronajali jsme si na Hradčanech nově zrekonstruované prostory, kam zveme významné manažery na zajímavá setkání. Máme největší Alumni (sbor absolventů) ze všech MBA škol v Česku, který čítá zhruba 700 absolventů. Poslední takovou dálostí byl například seminář, na kterém vystoupil guvernér ČNB Miroslav Singer s přednáškou. Mluvil o aktuální měnové politice, nedávném vývoji v eurozóně a tom, jaké to má dopady na podnikání v Česku.
